7.0. Poranění jedovatými rybami      

Poranění jedovatými rybami v našich podmínkách hrozí při akvaristice i koupání v evropských mořích. Ve sladkovodních akváriích bývají chováni zástupci sumců Siluroidei a dalších ryb, u kterých je vyvinut jedový aparát v podobě ostnů a jedové žlázy na prsních nebo hřbetních ploutvích. V mořských akváriích je možno se setkat s perutýny Dendrochirus sp., Pterois sp., kteří jsou vybaveni množstvím dlouhých ploutevních trnů s jedovými žlázami Poranění jsou bolestivá a mohou vést i k dlouhotrvajícím poškozením nervových zakončení s projevy přetrvávající bolesti nebo parestézií (brnění). Případný otok může zasáhnout až do mízních uzlin a není vyloučena tvorba nekróz. 
V jihoevropských mořích je možný kontakt s rybami čeledi ropušnicovitých Scorpaenidae a jejich zástupci odrancem Synanceia, perutýnem Pterois, ropušnicemi Inimicus, Scorpaenopsis, Scorpaena a některými rejnoky. Dále zde žijí ostnatci Echiichthys (dříve Trachinus), např. známý Echiichthys (Trachinus) draco s jedovými trny nad očima a na skřelích. Poranění bývá až extrémně bolestivé a může vést k dlouhotrvajícím parestéziím. I když se většinou při poranění jedovatými rybami a parybami vyvine pouze lokální postižení, nelze úplně vyloučit vznik systémové intoxikace včetně anafylaxe. Může se objevit malátnost, gastrointestinální obtíže, poruchy vědomí, oběhu a dechu. 
Terapie projevů je symptomatická. V některých případech extrémní lokální bolesti (např. ostnatec Trachinus) pomáhá okamžitá expozice zasažené končetiny s termolabilními toxiny vyšší teplotě (horká voda, vysoušeč vlasů), někdy je nutná i účinná analgezie, výjimečně až aplikace lokální anestézie.