Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní Medicíny 1. lékařská
fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

1. lékařská fakulta UK Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

 

NEMOCNÝ NA RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ

informace (především) pro příbuzné a přátele

Úvodem

Nemocní přijímaní na lůžka resuscitačního oddělení bývají často ve velmi vážném zdravotním stavu. Vy, jejich příbuzní a přátelé, se z pochopitelných důvodů obáváte dalšího vývoje jejich onemocnění, máte zájem o to, jak probíhá léčení, co se vlastně s Vašimi, mnohdy nejbližšími děje, jaké jsou vyhlídky do budoucnosti.

 

Přitom přicházíte do styku s oblastí medicíny, se kterou jste se ve většině případů ještě nesetkali. Množství různých přístrojů, hadiček a dalších technických pomůcek v okolí nemocničního lůžka Vám nahání strach. Cílem následujícího textu je přiblížit Vám a pokud možno i srozumitelně vysvětlit, proč je potřebné to či ono, jaký to má význam a co znamenají některé pojmy, které ošetřující personál používá.

Co to vlastně je resuscitační oddělení

Resuscitační oddělení je součástí Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Je to nemocniční oddělení vrcholové intenzivní péče, na které jsou přijímáni nemocní, u kterých je třeba velmi pečlivě sledovat či vyhodnocovat a v mnohých případech i po určitou dobu uměle podporovat či nahrazovat určité, pro život nezbytné, činnosti lidského organismu (např. dýchání, podpora srdeční činnosti).

 

Na resuscitačním oddělení je zajištěn trvalý dohled nad zdravotním stavem pacientů. V blízkosti lůžka nemocného je po celých 24 hodin přítomna zdravotní sestra, mimo to je bezprostředně k dispozici službu konající lékař.

 

Nemocní jsou napojeni na přístroje, které vyhodnocují průběžně snímané hodnoty informující o zdravotním stavu. Je-li něco v nepořádku, automaticky spustí alarm.

Průběžné sledování (monitorování)

Nemocní na resuscitačním oddělení jsou napojeni na přístroje, které průběžně sledují a vyhodnocují řadu veličin informujících o zdravotním stavu. Tyto přístroje se nazývají monitory.

Umělé dýchání nemocných pomocí přístrojů

Zdravotní stav některých nemocných léčených na resuscitačním oddělení vyžaduje umělé dýchání pomocí přístroje (tzv. umělou plicní ventilaci). Přístroj, kterým se toto dýcháni provádí, se nazývá ventilátor.

 

Ve většině případů není problém plně nahrazovat dýchání uměle a to i po delší dobu. Obtížnější však naopak bývá převedení nemocného na dýchání bez přístroje. Při dlouhodobé umělé plicní ventilaci nelze ukončit umělé dýchání náhle a rychle. Nemocný je na ventilátor navyklý a jeho dýchací svaly jsou ochablé. Velmi obecně platí to, že čím déle je pacient z důvodu svého onemocnění plně závislý na dýchacím přístroji, tím delší je doba, po kterou se přístroje postupně zbavuje.

 

Odvykání od dýchacího přístroje je možno přirovnat ke tréninku sportovce před náročným sportovním výkonem (kterým je v tomto případě samostatné dýchání). Sportovec též musí trénovat postupně a postupně zvyšovat zátěž a tréninkové dávky. Také časový průběh bývá podobný. S odvykacími režimy se většinou začíná dopoledne po ranní vizitě, okolo oběda bývá nemocný již unaven a proto veškeré dýchání přebírá přístroj. Odpoledne se opět v odvykání pokračuje. V noci zpočátku přebírá všechnu dechovou námahu přístroj.

 

Nemocný je na dýchací přístroj připojen buď trubicí z plastické hmoty, která je ústy zavedena do průdušnice (tzv.tracheální intubace), nebo trubicí zavedenou do průdušnice přímo otvorem na krku (tzv.tracheostomie). Tracheální intubací vždy umělou plicní ventilaci začínáme. Ponecháváme ji v tom případě, kdy nepředpokládáme, že by byla potřebná po delší čas.

 

Při nutnosti dlouhodobější umělé plicní ventilace po určité době zaměňujeme tracheální intubaci za tracheostomii.

 

Jedná se o nevelký operační výkon, který je prováděn přímo na resuscitačním oddělení. Po skončení potřeby umělého dýchání se otvor na krku ve většině případů sám během několika dnů bez operace uzavře.

 

Pacient připojený na dýchací přístroj, i když je při vědomí, nemůže mluvit. Přesto se velmi rychle naučí s ošetřujícím personálem dorozumívat posunky, často za využití jednoduchých pomůcek.

Odstraňování bolesti a tlumení vědomí

Je samozřejmé, že pokud to onemocnění vyžaduje, dostávájí nemocní na resuscitačním oddělení léky tlumící bolest. Řada z nich, pokud jsou při vědomí, špatně psychicky snáší nepříjemnosti spojené s umělou plicní ventilací a s dalšími léčebnými postupy. Z tohoto důvodu jsou jim podávány léky, které tlumí jejich vědomí, resp. je uspávají. Používají se při tom obdobné druhy léků jako při narkóze během operačního výkonu. V některých případech je podávání těchto léků naprosto nezbytnou součástí léčebného postupu. Po ukončení dlouhodobého podávání těchto léků jejich účinky po určitou dobu přetrvávají, někdy i několik dnů. V tomto období může být nemocný neklidný, zmatený, desorientovaný. Postupem času tento stav odeznívá.

Výživa nemocných

Nemocní, kteří jsou v bezvědomí jsou většinou živeni kombinovaně. To znamená, že část výživy dostávají v polotekuté formě plastikovou hadičkou (sondou) do žaludku, část výživy je ve formě infuzních roztoků. Celková potřeba energie i podíly jednotlivých složek jsou denně počítány a jsou součástí ordinací lékaře.

Toaleta nemocných

Na našem pracovišti provádíme celkovou toaletu nemocných 2x denně. Žádáme příbuzné, pokud je to možné, o dodání hygienických potřeb:

 

sprchový gel, tělové mléko, šampón, pěnu na holení, jednorázové žiletky (případně holící strojek), vodu po holení.

 

Jiné hygienické potřeby nejsou nutné.

Návštěvy nemocných

Pravidla pro návštěvy pacientů na resuscitačním oddělení se poněkud liší od pravidel, která platí na jiných nemocničních odděleních. Nejvhodnější doba návštěv je od 14.00 hod. do 16.30 hod. Je však nutné počítat s tím, že pokud to provoz oddělení nedovolí, nemusí Vám být návštěva umožněna. Je nezbytné poradit se o vhodnosti, způsobu a času návštěvy s ošetřujícím personálem.

 

O zdravotním stavu svého příbuzného se můžete informovat kdykoliv i telefonicky, nejlépe po desáté hodině dopolední.

Resuscitační oddělení KARIM 22496 2244
Kardiochirurgický JIP I. 22496 2701
Kardiochirurgický JIP II. 22496 3481
Urologický JIP 22496 7884

Bazální stimulace

VÁŽENÍ PŘÍBUZNÍ,


na našem oddělení pracujeme s metodou, tzv. Bazální stimulací, která podporuje vývoj u lidí, kteří jsou krátkodobě či dlouhodobě omezeni v komunikaci, vnímání či pohybu. Jejím základem je člověku zprostředkovat vjemy z vlastního těla a tím mu umožnit lépe vnímat okolní svět a navázat komunikaci. Metoda se tedy orientuje na všechny oblasti lidských potřeb.

Tímto Vás tedy nyní žádáme o poskytnutí údajů o vašem příbuzném a vyplnění přiložené tzv. biografické anamnézy.

Abychom vašemu blízkému pomohli, můžete přinést např. rodinné fotografie, fotografie přátel, popřípadě kresby od jeho dětí. Tyto stimuly poslouží nejen vybavit vzpomínky na nejbližší, ale také zlepšit vnímání okolí. Pro zlepšení komfortu při hygienické péči o tělo, můžete přinést jeho oblíbené osobní toaletní potřeby, či přehrávač s jeho oblíbenou hudbou nebo rádio.

Pokud budete mít jakékoliv dotazy, velice rádi je zodpovíme. Předem Vám děkujeme za spolupráci.      

Ošetřovatelský tým KARIM
 
formulář ke stažení

 
 
 
 

Poslední novinky

Kurz neinvazivní hemodynamiky 3.5.2017

Kurz proběhne 23. 6. 2017. Tento vzdělávací kurz je zaměřen na lékaře začínající s ...

VETRAM 26.4.2017

Další VETRAM se bude konat 9. června 2017. Pozvánku a program najdete hned na úvodní straně ...

EDAIC 21.3.2017

Byla zveřejněna informace o možnosti přihlášení se na 1. část Evropského diplomu v ...

 
 
 

Optimalizováno pro IE a firefox, webmaster - kar-it@vfn.cz © KARIM 2007-2016 | Webhosting Web4ce, s.r.o. | Design: HMSdesign.cz | Provozováno na CMS E4E