Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní Medicíny 1. lékařská
fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

1. lékařská fakulta UK Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

 

3.0. Kousnutí pavouky

Pavouci Araneida  přes medializaci a rozšířenou arachnofobii nepředstavují až na výjimky vážné nebezpečí pro člověka. Existuje jen několik druhů, jejichž  kousnutí může mít pro člověka závažnější následky. Některé z  nich mohou být v ČR chováni, nebo na naše území náhodně zavlečeny. 
Jedový aparát pavouků tvoří dvoučlenné chelicery, jejich články jsou ohnuty dolů a dozadu nebo jsou obráceny proti sobě na způsob kleští. Slouží k uchopení a usmrcení kořisti. Podle jeho stavby rozeznáváme dva podřády pavouků – Mygalomorphae (Labidognathae) a Araneomorphae (Orthognathae). Mygalomorfní pavouci mají souběžně postavené chelicery a jejich drápkovité články jsou ohnuty dolů a dozadu. Jejich typickými zástupci jsou sklípkani.
Většina ostatních pavouků je araneomorfní. Jejich chelicery jsou obráceny proti sobě na způsob kleští. 
Složení toxinů nebezpečných pavouků je druhově specifické. Nejdůležitějšími složkami u většiny druhů jsou neurotoxiny postihující autonomní i motorické nervstvo. U smrtelně nebezpečného druhu australských sklípkanů Atrax robustus je hlavní komponentou účinný presynaptický neurotoxin robustin. Nejvýznamnější složkou jedu drobných a nenápadných snovaček Latrodectus sp. vyskytujících se i v jižní Evropě a  známých také pod názvem „černá vdova“, je protein alfa-latrotoxin. Působící neurotoxicky, převážně na vegetativní systém a má výrazný parasympatomimetický účinek. Závažné intoxikace s převážně neurotoxickými příznaky způsobují rovněž jihoameričtí banánoví pavouci rodu Phoneutria.
Neurotoxiny jsou zastoupeny i v jedech  běžně chovaných sklípkanů, např. Theraphosidae, kousnutí většiny druhů však není nebezpečné. Neurotoxické příznaky mohou způsobit zástupci rodů Sericopelma, Phormictopus, Acanthoscurria i často chovaný jihoamerický druh Theraphosa blondii
Dalšími komponentami jedu pavouků jsou látky cytotoxické, lokálně nekrotizující. U většiny pavouků nejsou významně vyznačeny, nicméně jed  amerických a afrických pavouků rodu Loxosceles způsobuje závažné lokální nekrózy.
Typickými příznaky kousnutí pavouky jsou lokální bolest, mírný otok a případný erytém. U většiny běžně chovaných druhů sklípkanů Theraphosidae, evropských křižáků Araneidae a jiných našich pavouků se následky kousnutí, vyloučíme-li možnou anafylaxi, omezují na tyto lokální změny. Příznaky systémové neurotoxické otravy jsou obecně popsány ve stati o uštknutí jedovatými hady. U australského sklípkana Atrax robustus bylo popsáno úmrtí již 15 min. po kousnutí. Typickým příznakem po kousnutí snovačkou Latrodectus sp. je zpočátku malá nebo žádná bolest, jejíž intenzita se po latentní fázi zvyšuje, zasahuje celou končetinu a je provázena bolestivou lymphadenitidou. Latrodektizmus jako syndrom systémové intoxikace zahrnuje širokou škálu příznaků – generalizovaná kloubní a abdominální bolest, třes, slabost, psychóza, fotofobie, slinění, slzení, pocení, obtíže s močením, průjmy, zvýšená nebo snížená tělesná teplota, dechové obtíže, plicní nebo generalizovaný edém, změny na EKG odpovídající ischemii myokardu, oběhová nestabilita často s výraznou hypertenzí až oběhové selhání. K paralýze dýchacích svalů však nedochází a úmrtí je velmi vzácné. Syndrom podobný latrodektizmu byl ojediněle popsán po kousnutí běžným evropským křižákem Araneus umbraticus.
Sklípkani, zejména pak americké druhy, se kromě kousnutí při podráždění brání uvolňováním žahavých chloupků z povrchu zadečku. Tyto chloupky lokálně dráždí pokožku a sliznice, mohou způsobit záněty spojivek, alergické reakce včetně bronchospastické dušnosti a anafylaktického šoku.
Ve všech případech kousnutí pavoukem dodržujeme zásady první pomoci a nespecifické terapie uvedené ve stati o uštknutí  jedovatými hady. Důležité je zajištění živého, či mrtvého pavouka pro identifikaci. Proti jedům nejnebezpečnějších pavouků  Latrodectus sp., Atrax robustus., Loxosceles sp. se vyrábí antiséra. Ta však nejsou v ČR běžně dostupná.
 

 
 
 
 
 

Optimalizováno pro IE a firefox, webmaster - kar-it@vfn.cz © KARIM 2007-2016 | Webhosting Web4ce, s.r.o. | Design: HMSdesign.cz | Provozováno na CMS E4E